Lynas et al. (2021): co znamená „více než 99 %“ a co bylo skutečně zkoumáno

Pro laika: tato práce zkoumá, jak odborné články ve svých názvech a abstraktech mluví o lidském vlivu na klima. Autoři vybrali články z databáze, přečetli jejich krátká shrnutí a zařadili je podle vyjádřeného stanoviska. V hlavním výpočtu považují za součást konsenzu také články, jejichž abstrakt se příčinou oteplování vůbec nezabývá. Studie sama neměří lidský podíl na oteplení a neověřuje fyzikální důkazy jednotlivých článků.

Hlavní číslo vzniká jako 2 714 / 2 718 = 99,85 %. Čitatel tvoří 845 souhlasně zařazených abstraktů a 1 869 abstraktů bez stanoviska. Zbývající čtyři abstrakty byly zařazeny jako nesouhlasné. Po vypuštění článků bez stanoviska je podíl souhlasných 845 / 849 = 99,53 %. Obě čísla mají jiný význam. Původní studie, oddíl 3.1 a tabulka 3, hodnoticí přílohy.

V kategorii, jejíž definice vyžaduje výslovné tvrzení, že lidé jsou hlavní příčinou současného globálního oteplování, je 19 článků. Jde o 19 / 2 718 = 0,70 % zařazeného vzorku a 19 / 845 = 2,25 % souhlasné skupiny. To je počet přidělených hodnocení, nikoli počet devatenácti ověřených vlastních důkazů. Obsahová kontrola všech těchto abstraktů níže nachází 3 práce s vlastním výzkumem rozdělení příčin novodobého globálního oteplování, další jednu s výzkumem nejistoty odhadu lidského oteplení a 15 s jiným hlavním předmětem. Počet takových atribučních prací ve zbývajících 826 souhlasných článcích ani v celé databázi tato kontrola neurčuje.

Zpracováno 5. října 2026. Předmětem je Mark Lynas, Benjamin Z. Houlton a Simon Perry, Greater than 99% consensus on human caused climate change in the peer-reviewed scientific literature, Environmental Research Letters 16, 114005 (2021), DOI 10.1088/1748-9326/ac2966. Rozbor používá publikovaný článek, jeho původní přílohy a vybrané původní práce. Odděluje přepočet autorova třídění od vlastního obsahového třídění.

1. Čitatel a jmenovatel bez zkratek

Autoři nalezli ve Web of Science 88 125 anglicky psaných záznamů typu „articles“, přidaných do databáze v období od roku 2012 do listopadu 2020, pomocí výrazů „climate change“, „global climate change“ a „global warming“. Z nich náhodně vybrali 3 000 abstraktů. Vyřadili 282 položek, které označili jako „Not climate-related“, a zbylo 2 718. Název vyřazené skupiny je zavádějící při doslovném překladu: podle jejich definice do ní patří i společenskovědní práce o klimatu, vzdělávání a výzkum názorů lidí. Studie, oddíl 2 a tabulka 1.

Přepočet z tabulky 3 a přílohy 2, list out, sloupce Score a Research category. Mezi vyřazenými položkami jsou 4 z kategorie 2, 43 z kategorie 3 a 235 z kategorie 4a. Proto nelze používat čitatel 892 s očištěným jmenovatelem 2 718. Správný očištěný čitatel souhlasu je 845. Přílohy vydavatele.

Existují tedy tři různé odpovědi:

1. Kolik zařazených abstraktů nebylo hodnoceno jako nesouhlas? 2 714 / 2 718 = 99,85 %.
2. Kolik zařazených abstraktů bylo hodnoceno jako souhlas? 845 / 2 718 = 31,09 %.
3. Kolik souhlasných abstraktů připadá na ty, které vyjadřují stanovisko? 845 / (845 + 4) = 99,53 %.

Druhé číslo neříká, že zbylých 68,91 % odmítá lidský vliv. Většina zbytku se k němu v abstraktu nevyjadřuje. První číslo zase neříká, že 99,85 % článků výslovně podporuje konkrétní tvrzení o nadpolovičním lidském podílu.

2. Jak vzniká veřejná interpretace „více než 99,9 %“

Zpráva Cornell Chronicle z 19. října 2021 v titulku uvádí více než 99,9% shodu a v úvodu ji vztahuje k článkům souhlasícím s tím, že klimatickou změnu způsobují hlavně lidé. Zmiňuje soubor 88 125 prací. Stejnou formulaci přebírá ScienceDaily. Cornell Chronicle, ScienceDaily.

Pro posouzení tohoto sdělení je nutné oddělit čtyři věci:

Původní vědecký článek má v názvu „Greater than 99%“, nikoli „greater than 99.9%“. V závěru píše, že široce definovaný konsenzus může být až 99,9 %. Mediální sdělení je tedy silnější i než formulace tohoto závěru. Studie, oddíl 5.

3. Co znamenají hodnoticí kategorie

Kategorie 1 podle tabulky 2 výslovně označuje lidi za hlavní příčinu nedávného globálního oteplování. Je pojmenována „with quantification“, ale příklad používá slovní výraz „mainly“. K zařazení tedy není nezbytný vlastní vypočtený procentní podíl ani interval nejistoty. Slovo „hlavní“ navíc samo bez definice nemusí znamenat přesně více než 50 %: největší z více příspěvků může být menší než polovina. Pro přísné tvrzení o nadpolovičním podílu je nutné sledovat formulaci a výpočty konkrétní práce.

Kategorie 2 zahrnuje zmínky o lidské příčině bez velikosti podílu. Autoři výslovně říkají, že do ní zařazovali také abstrakty odkazující na budoucí emisní scénáře. Taková práce může zkoumat budoucí povodně při předepsaném scénáři a vůbec sama nezjišťovat historickou příčinu oteplení.

Kategorie 3 zahrnuje nepřímý souhlas, například výzkum ukládání uhlíku jako prostředku ke zmírňování změny klimatu. Kategorie 4a neřeší či nezmiňuje příčinu. Kategorie 5–7 obsahují různé podoby odmítnutí či minimalizace lidského vlivu. K jejich určení je třeba rozlišovat odmítnutí lidského vlivu obecně, převládajícího lidského podílu, konkrétní úlohy CO₂, velikosti modelové odezvy a některého konkrétního klimatického modelu. Tyto výroky nejsou ekvivalentní. Studie, tabulka 2 a oddíl 4.

4. O čem je 845 souhlasných prací podle autorova tematického třídění

Přepočet přílohy 2 po odstranění Not climate-related. Dva záznamy mají překlep MItigation; byly sloučeny s Mitigation. Tento rozdíl v zápisu nemění počty. Původní přílohy.

632 / 845 = 74,79 % souhlasných článků je autory zařazeno k dopadům nebo zmírňování. To ukazuje, proč nelze celý čitatel vydávat za 845 vlastních výzkumů historických příčin. Samotná tematická kategorie ovšem nedokazuje, že článek atribuci neobsahuje: výzkum dopadů může zahrnovat atribuční část. Ani zbývajících 206 „Methods“ nelze automaticky označit za výzkum příčin. Definice zahrnuje i měřicí techniky a základní vědu.

V tabulce zůstávají čtyři články Opinion, ač je tabulka 1 definuje jako nerecenzované. Publikovaný výpočet 2 718 odečítá pouze 282 Not climate-related, nikoli tyto čtyři položky. Pokud bychom odstranili také Opinion, bylo by 844 souhlasných, 1 866 bez stanoviska a 4 nesouhlasné: 2 710 / 2 714 = 99,8526 % bez nesouhlasu a 844 / 848 = 99,5283 % mezi stanovisky. Jde o malou nesrovnalost mezi označením populace a tabulkou; hlavní metodický problém tím nezmizí ani se podstatně nezmění.

5. Vlastní obsahová kontrola 19 nejvýše hodnocených článků

Pravidla a rozsah

Byly přečteny všechny abstrakty 19 článků s hodnocením 1 v příloze 2. U Lovejoyovy práce byla navíc zkontrolována relevantní metodická a diskusní část původního plného textu; u Rypdalových autorů relevantní části autorského preprintu. U ostatních profilů se zjištění o hlavním předmětu opírají o úplný abstrakt zveřejněný v původní příloze. Nejde o reprodukci výpočtů, audit všech plných textů ani o posouzení správnosti fyzikálních závěrů.

Přísná kategorie A vyžaduje vlastní rozklad příspěvků lidských a přirozených vlivů k pozorovanému novodobému globálnímu oteplování nebo vlastní test vysvětlení oteplení lidským versus přirozeným vlivem. Výzkum jedné složky, regionu, budoucího scénáře nebo dopadu se vede samostatně. Toto pravidlo je stejné pro souhlasné i nesouhlasné práce. V každém profilu je uveden řádek přílohy včetně záhlaví v řádku 1.

3 / 19 = 15,79 % této vybrané skupiny splňuje přísné obsahové pravidlo A. Tyto tři položky představují 3 / 845 = 0,36 % všech souhlasných abstraktů a 3 / 2 718 = 0,11 % zařazeného náhodného vzorku, ale oba poslední poměry vyjadřují pouze dosud ověřený počet v omezené kontrole. Nejsou odhadem celkového zastoupení atribučního výzkumu. Další takové práce mohou být mezi souhlasnými kategoriemi 2–3 i mezi abstrakty bez stanoviska.

Profily všech 19 prací

S01. Rozdíl oteplování pevniny a moře

Feedback attribution of the land-sea warming contrast in a global warming simulation of the NCAR CCSM4 (2014). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 44. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: C.

Rozkládá odezvu klimatické simulace NCAR CCSM4 na forcing CO₂ a zpětné vazby. Zjišťuje, proč se pevnina otepluje rychleji než oceán. Příspěvky se vztahují k rozdílu mezi pevninou a mořem v simulaci, nikoli k rozdělení pozorovaného historického globálního oteplení mezi lidi a přírodu. Samotný abstrakt neuvádí nadpoloviční lidský podíl.

S02. Statistický test přirozeného vysvětlení oteplení

Scaling fluctuation analysis and statistical hypothesis testing of anthropogenic warming (2014). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 898. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: A.

Lovejoy odhaduje antropogenní oteplení 0,87 ± 0,11 K a efektivní citlivost 3,08 ± 0,58 K. Porovnává velikost oteplení s rozdělením předindustriálních přirozených výkyvů. Používá forcing CO₂ jako zástupný ukazatel souhrnu antropogenních vlivů. Výsledek má vlastní metodiku a statistický test; není pouhou citací konsenzu. Zamítnutí zvoleného modelu přirozené variability samo nevylučuje každé myslitelné alternativní vysvětlení. Autorský plný text.

S03. Rozklad historické teplotní odezvy

Long-Memory Effects in Linear Response Models of Earth's Temperature and Implications for Future Global Warming (2014). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1266. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: A.

Rypdal a Rypdal odhadují parametry modelu s dlouhou pamětí z teplot a forcingů. Rozkládají vlivy sluneční, vulkanické a antropogenní aktivity a zkoumají zbytkovou variabilitu. V preprintu popisují převládající antropogenní oteplování po roce 1950. Jde o vlastní výzkum příspěvků, založený na rekonstruovaných forcings a zvoleném modelu odezvy. Abstrakt neuvádí hotový procentní podíl ani jeho interval. Autorský preprint, zejména oddíl 4 a obrázek 5.

S04. Celosvětová bilance uhlíku

Global carbon budget 2013 (2014). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1462. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: E.

Global Carbon Budget 2013 kvantifikuje emise z fosilních paliv a změn využití půdy, růst atmosférického CO₂ a pohlcování oceánem a pevninou. Uvádí nejistoty složek bilance a metody založené na statistikách, pozorováních a modelech. Je to vlastní výzkum uhlíkového cyklu. Zjištění původu a osudu CO₂ není samo určením podílu lidských a přirozených příčin na teplotním trendu.

S05. Emise z prokázaných zásob fosilních paliv

Potential emissions of CO2 and methane from proved reserves of fossil fuels: An alternative analysis (2016). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1488. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: G.

Odhaduje potenciální emise ze zásob jednotlivých firem a státních subjektů a srovnává je s převzatým uhlíkovým rozpočtem pro teplotní limit. Velikosti 160 %, 76 % či 16 % se vztahují k zásobám a rozpočtu. Nejde o procenta lidského podílu na historickém oteplení. Klimatické východisko slouží k analýze budoucích těžebních a investičních rozhodnutí.

S06. Teplota a emise metanu z ekosystémů

Methane fluxes show consistent temperature dependence across microbial to ecosystem scales (2014). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1528. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: H.

Meta-analýza porovnává teplotní závislost produkce a emisí metanu od mikrobiálních kultur po celé ekosystémy. Údaj o přibližně 20% příspěvku metanu k dosavadnímu oteplení je v abstraktu připsán dřívějším výpočtům. Vlastní výsledek se týká odezvy emisí na teplotu a biologické zpětné vazby. Není to nový rozklad příčin globálního oteplení.

S07. Zachycování CO₂ adsorpcí

An efficient temperature swing adsorption (TSA) process for separating CO2 from CO2/N-2 mixture using Mg-MOF-74 (2018). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1613. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: G.

Modeluje čtyřstupňovou separaci CO₂ na materiálu Mg-MOF-74, srovnává model s experimenty a optimalizuje čistotu, výtěžnost, produktivitu a energetickou spotřebu. Úvodní věta označuje CO₂ z fosilních paliv za největší příspěvek k oteplení. Vlastní testy ověřují účinnost separace, nikoli historický lidský podíl na oteplování.

S08. Databáze možností snižování emisí

GHG mitigation options database (GMOD) and analysis tool (2014). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1717. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: G.

Popisuje databázi GMOD, její údaje o technologiích, nákladech a omezeních, příklady použití a porovnání s jinými databázemi. Úvodní tvrzení o hlavní lidské příčině odkazuje na společenský konsenzus a IEA. Databázový a rozhodovací nástroj nepředstavuje vlastní atribuční analýzu globální teploty.

S09. Budoucí oteplení při omezení HFC

The role of HFCs in mitigating 21st century climate change (2013). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1805. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: D.

Počítá, kolik budoucího oteplení lze zabránit náhradou fluorovaných plynů a kombinací opatření na krátkodobé klimatické polutanty. Jde o vlastní modelovou analýzu emisních scénářů. Procenta 50 % a 60 % vyjadřují snížení budoucího oteplení proti určitým scénářům, nikoli lidský podíl na již pozorovaném oteplení.

S10. Budoucí klimatické a socioekonomické dopady

The global and regional impacts of climate change under representative concentration pathway forcings and shared socioeconomic pathway socioeconomic scenarios (2019). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1860. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: F.

Hodnotí horka, povodně, sucho, zemědělství a energetiku při kombinacích RCP a SSP. Uvádí nejistoty klimatických a socioekonomických scénářů. Převzaté modelové projekce tvoří vstup do analýzy dopadů. Abstrakt neposkytuje vlastní rozklad historických lidských a přirozených příčin; například hodnota 97 % se vztahuje k budoucí pravděpodobnosti vlny veder.

S11. Nejistota uhlíkového rozpočtu z vnitřní variability

Uncertainty in carbon budget estimates due to internal climate variability (2020). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1956. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: B.

Kvantifikuje, jak vnitřní variabilita mění odhad lidského oteplení a zbývající uhlíkový rozpočet. Uvádí přibližně ±0,09 °C jako příspěvek variability k nejistotě dosavadního lidského oteplení. Tím skutečně řeší část problému atribuce. Hlavním výsledkem je však nejistota rozpočtu a TCRE; abstrakt samostatně neurčuje celý podíl lidí na pozorovaném historickém oteplení.

S12. Podíl atlantské a pacifické variability

Contribution of Atlantic and Pacific Multidecadal Variability to Twentieth-Century Temperature Changes (2017). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 1983. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: A.

Hledá analogie pozorované oceánské variability v neovlivněných předindustriálních simulacích a odhaduje její teplotní příspěvek. Pro druhou polovinu 20. století uvádí méně než 10 % globálního oteplení z vnitřní variability těchto dvou oceánských oblastí. Jde o vlastní atribuční výzkum podporující převládající antropogenní vysvětlení. Neznamená to, že byl samostatně vyloučen každý přirozený vliv: výrok se týká vymezených AMV a PMV.

S13. Antropogenní příspěvky jednotlivých zemí

Contributions of developed and developing countries to global climate forcing and surface temperature change (2014). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 2041. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: C.

Modeluje teplotní odezvu na emise skleníkových plynů, aerosoly a změny albeda a rozděluje antropogenní oteplení mezi země. Údaj 58 % je podíl vyspělých zemí na této antropogenní teplotní změně. Není to podíl lidí na součtu lidského a přirozeného oteplení. Vlastní kvantifikace lidských příspěvků je relevantní, její jmenovatel je však jiný.

S14. Zdravotní důsledky a zdravotní politika

Climate change and health - what's the problem? (2013). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 2524. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: F.

Začíná tvrzením, že podle vědeckého konsenzu je oteplování převážně výsledkem lidských emisí. Zabývá se zdravím, sociopolitickými postoji a zdravotními přínosy emisních opatření. Klimatická příčina je převzatým východiskem textu; abstrakt neslibuje její nový kvantitativní test.

S15. Klimatický účinek změn využití půdy

Human-induced climate change: the impact of land-use change (2019). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 2565. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: C.

Používá Grangerovu kauzalitu a modely korekce chyb pro vztah čistých uhlíkových toků ze změn využití půdy k teplotě. Jde o vlastní statistický výzkum antropogenní složky. Neprovádí kompletní rozklad historického globálního oteplení na všechny lidské a přirozené složky. Grangerova kauzalita označuje predikční vztah při dané specifikaci; sama nezaručuje fyzikální příčinnost.

S16. Klimatické typy v modelech a budoucích scénářích

Assessment of CMIP5 global model simulations and climate change projections for the 21 (st) century using a modified Thornthwaite climate classification (2014). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 2648. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: F.

Porovnává klasifikaci klimatických pásem v 32 modelech CMIP5 s historickým klimatem a zkoumá změny při RCP4.5 a RCP8.5. Vlastní analýza se týká shody modelových klimatických typů a jejich budoucího prostorového rozsahu. Samotný abstrakt neuvádí tvrzení či výpočet nadpolovičního lidského podílu na minulém oteplení.

S17. Ukazatel emisní odpovědnosti a klimatických dopadů

Emissions and emergence: a new index comparing relative contributions to climate change with relative climatic consequences (2019). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 2722. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: F.

Navrhuje index propojující kumulativní emise regionů s regionálním poměrem klimatického signálu k šumu. Porovnává relativní příspěvky a nerovnost dopadů a zkoumá budoucí scénáře. Vlastní výsledek je konstrukce ukazatele. Není to samostatný test, zda více než polovinu historického globálního oteplení způsobily lidské vlivy.

S18. Regionální zdravotní a radiační účinky černého uhlíku

Integrated assessment of health risk and climate effects of black carbon in the Pearl River Delta region, China (2019). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 2835. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: C.

Z dat tří měst v deltě Perlové řeky hodnotí zdravotní riziko a radiační forcing černého uhlíku. Výsledky se vztahují k regionální atmosféře a zdravotním dopadům. Studie má vlastní kvantifikaci klimatického účinku emisní složky, ale neurčuje souhrnný lidský podíl na historickém globálním oteplení.

S19. Kumulativní emise jako rámec klimatické politiky

Cumulative carbon as a policy framework for achieving climate stabilization (2012). Původní článek. Příloha 2, list out, řádek 2982. Hodnocení Lynase: 1. Vlastní skupina: D.

Zkoumá vztah kumulativních emisí a teplotní odezvy a navrhuje jej jako rámec pro stabilizaci klimatu. Rozlišuje krátkodobé vlivy dalších látek od dlouhodobé úlohy CO₂. Jde o analýzu emisně-teplotních vztahů a scénářů. Abstrakt samostatně netestuje úplný rozklad pozorovaného historického oteplení mezi lidské a přirozené příčiny.

6. Nesouhlasné práce a nesrovnalosti mezi článkem a přílohami

Co říká článek

Vedle náhodného výběru autoři vytvořili seznam slov častějších u nesouhlasných prací v Cookově souboru. Vycházeli z názvů, autorů a abstraktů, vybrali 150 nejprediktivnějších slov a jejich seznam ručně upravili. Automatický algoritmus podle těchto slov seřadil všech 88 125 záznamů. Autoři podle popsané metody ručně hodnotili prvních 1 000 a našli 28 nesouhlasných: 18 v kategorii 5, 6 v kategorii 6 a 4 v kategorii 7. Dvě další položky byly nejisté, 4b. Studie, oddíly 2 a 3.2 a tabulka 4.

Skóre algoritmu není skutečná kalibrovaná pravděpodobnost nesouhlasu. Příloha 1 to výslovně vysvětluje: skóre slouží k seřazení záznamů. Článek také připouští, že postup všechny nesouhlasné články nenajde. Nenalezené odmítnutí tedy není ověřený souhlas. Dvě z náhodně nalezených čtyř nesouhlasných prací nejsou v prvním tisíci algoritmického výběru.

Co lze reprodukovat z dodaných souborů

Kontrola použila přílohu 2 erlac2966supp2.xlsx, přílohu 5 erlac2966supp5.xlsx a PDF přílohu 1. Stanoviska se vybírala ze sloupce Score; překryvy se odstraňovaly podle shodných názvů po sjednocení velikosti písmen a odstranění interpunkce. Identifikované překryvy byly následně ověřeny i podle autorů a abstraktů. Oficiální stránka příloh.

Dva konkrétní překryvy jsou:

• Impact of the geomagnetic field and solar radiation on climate change: příloha 2, řádek 291; příloha 5, řádek 230.
• Possible Contribution of Variations in the Galactic Cosmic Ray Flux to the Global Temperature Rise in Recent Decades: příloha 2, řádek 1 864; příloha 5, řádek 238.

Úplný seřazený list obsahuje 1 081 neprázdných hodnocení, nikoli pouze prvních 1 000. PDF seznam 31 zahrnuje tři dodatečné položky Problem of the length of the current interglacial, Length of the current interglacial period and interglacial intervals of the last million years a Global surface temperature change analysis based on MODIS data in recent twelve years. Neobsahuje dvě další nesouhlasné práce z náhodného výběru: Has global warming already arrived? a A comparison between medieval and current climate warming using the Przewalskii’s juniper tree-ring data. Přílohy tak nedokládají popsaný vznik 31 unikátních položek jako 28 + 3 z náhodného vzorku.

Tyto nesrovnalosti nemění reprodukovaný hlavní výpočet 4 / 2 718. Mění však přesnost soupisu nesouhlasných prací a dokazují, že veřejný údaj 31 nelze bez výhrady používat jako úplný počet všech objevených unikátních nesouhlasných položek.

Článek označuje 99,966 % za horní mez podílu konsenzu, odvozenou z nejméně 31 nesouhlasných v 88 125. Přesný přepočet 31 dává 99,9648 %, tedy 99,965 % při běžném zaokrouhlení na tři desetinná místa. Publikovaných 99,966 % odpovídá zaokrouhlení výpočtu s 30. Z 33 označených unikátních položek v obou úplných přílohách vychází horní mez 99,9626 %. Rozdíly jsou malé; podstatné je, že horní mez není odhad skutečně naměřeného souhlasu ani jeho dolní záruka.

Vlastní témata 33 označených nesouhlasných položek

Pro úplnost byly přečteny všechny jejich abstrakty, včetně těch mimo první tisíc. „Nesouhlasné“ v následující tabulce znamená hodnocení 5–7 přidělené Lynasem, nikoli vlastní ověřený úsudek, že každá práce opravdu odmítá nadpoloviční lidský vliv.

V samotných čtyřech nesouhlasných článcích náhodného vzorku splňuje přísné pravidlo A jedna práce, N03. Ostatní tři jsou N01, N02 a N04. V původním algoritmickém prvním tisíci je všech šest položek A. Tři položky navíc mimo tento tisíc k A nepatří.

Důležitá obsahová výjimka: N11, Luova práce, sama tvrdí, že oteplení od roku 1970 způsobily lidské halogenované skleníkové plyny. Odmítání dominantní úlohy CO₂ proto není možné popsat jako odmítání lidské příčiny obecně. Také N18 připouští zvýšení odhadu antropogenního příspěvku a N27 podle abstraktu výslovný nesouhlas neuvádí. Klasifikační štítek a konkrétní hypotéza se proto musí kontrolovat jednotlivě.

Profily všech 33 označených položek

Zdroj všech následujících profilů jsou původní hodnoticí přílohy. Čísla řádků umožňují dohledat celý abstrakt. Názvy jsou zachovány v podobě datových souborů. Hodnotí se hlavní předmět a povaha závěru z abstraktu; úplné fyzikální důkazy ani úspěšnost historických předpovědí zde nebyly přezkoušeny.

N01. Impact of the geomagnetic field and solar radiation on climate change

Hodnocení Lynase: 6. Vlastní skupina: P. Zdroj: příloha 2, out, řádek 291; příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 230. Původní článek.

Geomagnetické změny, magnetické exkurze a souvislosti s klimatem v dlouhých časových řadách. Abstrakt připouští velký vliv magnetického pole a kosmického záření; neurčuje současný globální lidský podíl.

N02. Has global warming already arrived?

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: M. Zdroj: příloha 2, out, řádek 1119. Původní článek.

Porovnává prostorové a výškové vzorce satelitních teplot 1978–2018 s očekáváním skleníkového vysvětlení. Jde o test některých očekávaných znaků a korelací, nikoli kvantifikaci podílů jednotlivých globálních příčin.

N03. Possible Contribution of Variations in the Galactic Cosmic Ray Flux to the Global Temperature Rise in Recent Decades

Hodnocení Lynase: 7. Vlastní skupina: A. Zdroj: příloha 2, out, řádek 1864; příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 238. Původní článek.

Používá energetický model k odhadu globálního teplotního účinku nízké oblačnosti a kosmického záření. Tvrdí, že oteplení posledních třiceti let lze vysvětlit bez antropogenního skleníkového ohřevu. Vlastní test alternativní příčiny; závisí na zvolených korelacích a modelu.

N04. A comparison between medieval and current climate warming using the Przewalskii's juniper tree-ring data

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: R. Zdroj: příloha 2, out, řádek 2946. Původní článek.

Rekonstrukce teplot z letokruhů jalovce v severovýchodní části Tibetské plošiny. Porovnává středověké a současné regionální teploty se sluneční aktivitou. Teplejší regionální středověk sám nerozhoduje o globálním lidském podílu dnes.

N05. Solar activity imprints in tree ring-data from northwestern Russia

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: R. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 212.

Letokruhy 36 borovic na severozápadě Ruska, sluneční a geomagnetické cykly v letech 1445–2005. Vlastní regionální korelační výzkum přirozeného vlivu; neúplný globální rozklad příčin.

N06. Impacts of multi-scale solar activity on climate. Part II: Dominant timescales in decadal-centennial climate variability

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: C. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 213.

SST indexy a jednoduchý nelineární systém zkoumající rezonance slunečního působení. Vlastní výzkum mechanismu a cyklů. Neurčuje souhrnný lidský podíl na historickém globálním oteplení.

N07. Changes of space weather and space climate at Earth orbit: An update

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: V. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 214.

Aktualizuje přehled sluneční aktivity, geomagnetických indexů a kosmického záření. O spojení s klimatem výslovně spekuluje. Nejistota klimatického vysvětlení není novým vyčíslením lidského versus přirozeného příspěvku.

N08. INFLUENCE OF SOLAR ACTIVITIES ON CLIMATE CHANGE

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: V. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 215.

Přehled slunečních vlivů a statistických metod, podle abstraktu založený na existující literatuře. Sluneční vysvětlení prosazuje, ale nepředkládá vlastní úplný rozklad globálního historického oteplení.

N09. ACRIM total solar irradiance satellite composite validation versus TSI proxy models

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: M. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 216.

Validace a korekce satelitní řady celkového slunečního záření ACRIM proti jiným složeným řadám a proxy modelům. Důležitý vstup pro atribuci, nikoli hotová atribuce globálního oteplení.

N10. Evidence for cosmic ray modulation in temperature records from the South Atlantic Magnetic Anomaly region

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: R. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 217.

Čtyři meteorologické stanice v jižní Brazílii, ENSO a sluneční cykly. Abstrakt hovoří o nepřímém náznaku možných regionálních vztahů ke kosmickému záření. Neurčuje globální podíly.

N11. COSMIC-RAY-DRIVEN REACTION AND GREENHOUSE EFFECT OF HALOGENATED MOLECULES: CULPRITS FOR ATMOSPHERIC OZONE DEPLETION AND GLOBAL CLIMATE CHANGE

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: A. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 218.

Lu rozděluje pozorované klimatické změny mezi sluneční vliv a halogenované plyny a tvrdí, že oteplení po roce 1970 způsobily převážně lidské CFC. Jde o vlastní atribuční hypotézu. Přesto má hodnocení 5: odmítá dominantní úlohu CO₂, ale jeho abstrakt současně výslovně podporuje antropogenní skleníkovou příčinu. Tyto postoje se nesmějí zaměnit.

N12. Comparison of Decadal Trends among Total Solar Irradiance Composites of Satellite Observations

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: M. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 219.

Porovnává konstrukci slunečních řad ACRIM, PMOD a statistických kompozitů, zejména překlenutí mezery v měřeních. Jde o spor o trend vstupních dat, nikoli vlastní vyčíslení celého lidského podílu na oteplení.

N13. The inter-annual distribution of cloudless days and nights in Abastumani: Coupling with cosmic factors and climate change

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: R. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 220.

Oblačné a bezoblačné dny a noci v Abastumani 1957–1993 ve vztahu ke geomagnetickým podmínkám. Vlastní lokální výzkum možné oblačné vazby. Bez rozkladu globálních příčin.

N14. Long-term global temperature variations under total solar irradiance, cosmic rays, and volcanic activity

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: C. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 221.

Zkoumá globální teplotní změny při slunečních cyklech 19–23, kosmickém záření a vulkanické aktivitě. Navrhuje velký přirozený příspěvek, zároveň připouští interakci s lidskými vlivy. Abstrakt samostatně netestuje souhrnný lidský versus přirozený podíl podle přísného pravidla A.

N15. Cosmic rays and space weather: effects on global climate change

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: V. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 222.

Diskuse možných vlivů kosmického záření a kosmického prachu přes oblačnost a zpětné vazby. V abstraktu je důležitost těchto faktorů formulována jako názor autorů; neposkytuje úplný vlastní kvantitativní rozklad novodobého oteplení.

N16. Study of the influence of solar variability on a regional (Indian) climate: 1901-2007

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: R. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 223.

Indické teploty 1901–2007 a sluneční aktivita při různých způsobech časového průměrování. Závěr připouští přetrvávající sluneční příspěvek a žádá další výzkum. Nevyčísluje globální lidský podíl.

N17. Solar activity, cosmic rays, and earth temperature reconstructions for the past two millennia. Part 2. Analysis of the relation between the global temperature variations and natural processes

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: P. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 224.

Srovnává rekonstrukce teplot za dva tisíce let s kosmogenními izotopy a sluneční aktivitou. Těžištěm je historické a předindustriální klima; současný globální lidský podíl není v abstraktu samostatně určen.

N18. Solar Radiation Change and Climatic Effects on Decennial-Centennial Scales

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: C. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 225.

Analyzuje změny oslunění z orbitálních parametrů a slunečního výkonu. Výslovně uvádí, že zahrnutí dlouhého orbitálního poklesu oslunění může zvýšit odhad antropogenního příspěvku. Výzkum přirozené složky není automaticky odmítnutím lidského vlivu.

N19. Bicentennial decrease of the solar constant leads to the Earth's unbalanced heat budget and deep climate cooling

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: D. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 226.

Energetická bilance a předpověď ochlazování ze slunečního poklesu, s výhledem hlubokého minima kolem roku 2055. Těžiště je mechanismus a budoucí predikce, nikoli úplný vlastní rozklad pozorovaného lidského a přirozeného oteplení.

N20. Causality of global warming seen from observations: a scale analysis of driving force of the surface air temperature time series in the Northern Hemisphere

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: R. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 227.

Rekonstruuje řídicí sílu teplot severní polokoule pomocí slow feature analysis a spojuje ji se slunečním cyklem a AMO. Prosazuje přirozené vysvětlení a budoucí trend. Geograficky a metodicky neodpovídá úplné kvantifikaci lidského podílu na globálním průměru.

N21. Examination of space-based bulk atmospheric temperatures used in climate research

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: M. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 228.

Porovnává čtyři družicové teplotní soubory, radiosondy a reanalýzy, hledá chyby a nižší tropický trend oproti modelům. Jde o vlastní měřicí a modelovou kontrolu. Rozdíl modelu a trendu sám neurčuje, jaká část oteplení je lidská.

N22. Geomagnetic South Atlantic Anomaly and global sea level rise: A direct connection?

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: C. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 229.

Korelace rozsahu jihoatlantické magnetické anomálie s hladinou moře, dvě navržená fyzikální vysvětlení. Abstrakt výslovně připouští, že jasné spojení s globálním oteplováním nelze ustanovit. Bez úplné kvantifikace lidského podílu.

N23. Attribution analysis for the failure of CMIP5 climate models to simulate the recent global warming hiatus

Hodnocení Lynase: 6. Vlastní skupina: A. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 231.

Rozkládá globální teplotu 1850–2014 na sekulární trend a vícedekádovou variabilitu a porovnává ji s 33 modely CMIP5. Kvantifikuje jejich příspěvky k vybranému oteplovacímu období a vyvozuje možnost nadhodnocení CO₂. Splňuje vlastní rozklad příčin, ale jeho závěr o modelech není automaticky odmítnutím nadpolovičního lidského podílu za celé moderní období.

N24. Solar activity, cosmic rays, and earth temperature reconstructions for the past two millennia. Part 1. Analysis of temperature reconstructions

Hodnocení Lynase: 6. Vlastní skupina: P. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 232.

Rekonstrukce teplot za poslední dvě tisíciletí, včetně vrtových teplot a rozdílů mezi rekonstrukčními metodami. Podle abstraktu nepředkládá vlastní test současného globálního antropogenního podílu.

N25. Problems of climate as a problem of optics

Hodnocení Lynase: 6. Vlastní skupina: V. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 233.

Přehled optických mechanismů a závěrů výzkumu pracoviště. Prosazuje sluneční, geomagnetické a oblačné vysvětlení a malou úlohu uhlíkových skleníkových plynů. Abstrakt má charakter syntézy; neuvádí nový vlastní kvantitativní test souhrnného podílu.

N26. Evidences for a quasi 60-year North Atlantic Oscillation since 1700 and its meaning for global climate change

Hodnocení Lynase: 6. Vlastní skupina: C. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 234.

Kvaziperioda zhruba 60 let v NAO a její vztah k délce dne, SST a polárním zářím. Vlastní korelační výzkum variability a možného mechanismu. Nepočítá celý lidský podíl na pozorovaném oteplení.

N27. Multifractal detrended cross correlation analysis of Land-surface temperature anomalies and Soil radon concentration

Hodnocení Lynase: 6. Vlastní skupina: R. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 235.

Křížové korelace denních anomálií teploty povrchu a půdního radonu 2005–2014. Těžištěm je souvislost časových řad, nikoli rozdělení globálního oteplení mezi antropogenní a přirozené příčiny. Abstrakt sám neobsahuje výslovné odmítnutí lidské příčiny.

N28. A shared frequency set between the historical mid-latitude aurora records and the global surface temperature

Hodnocení Lynase: 7. Vlastní skupina: A. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 236.

Harmonický model propojuje globální teplotu s astronomickými a slunečními frekvencemi. Tvrdí, že přirozený šedesátiletý cyklus vysvětluje nejméně 60–70 % oteplení od roku 1970. Vlastní kvantitativní atribuční hypotéza; správnost tohoto odhadu zde není ověřena.

N29. Testing an astronomically based decadal-scale empirical harmonic climate model versus the IPCC (2007) general circulation climate models

Hodnocení Lynase: 7. Vlastní skupina: A. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 237.

Porovnává astronomický harmonický model s CMIP3 a používá jej k rozlišení přirozených cyklů a antropogenního trendu. Vyvozuje nižší budoucí oteplení a odmítá úplné antropogenní vysvětlení vybraného minulého období. Samotné odmítnutí 100% lidského příspěvku ještě neznamená odmítnutí příspěvku nad 50 %.

N30. Polynomial cointegration tests of anthropogenic impact on global warming

Hodnocení Lynase: 7. Vlastní skupina: A. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 239.

Testuje antropogenní vysvětlení globální teploty 1880–2007 pomocí polynomiální kointegrace teplot, slunečního záření a forcingů. Závěr odmítá dlouhodobou společnou stochastickou vazbu a připouští přechodný vliv skleníkových plynů. Jde o vlastní test kauzální hypotézy; jeho vhodnost a odolnost vůči jiné specifikaci nejsou tímto rozborem ověřeny.

N31. Problem of the length of the current interglacial

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: P. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 2139.

Délka současného interglaciálu a klimatická i sluneční data v dlouhých časových měřítkách. Abstrakt diskutuje spor o dnešní oteplování, ale nenabízí nový kvantitativní rozklad moderního globálního teplotního trendu.

N32. Length of the current interglacial period and interglacial intervals of the last million years

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: P. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 2153.

Srovnává Holocén s interglaciály MIS-11 a MIS-19 a dlouhými orbitálními cykly. Výzkum délky meziledových dob sám nerozhoduje o příčině oteplení za posledních několik desetiletí.

N33. Global surface temperature change analysis based on MODIS data in recent twelve years

Hodnocení Lynase: 5. Vlastní skupina: M. Zdroj: příloha 5, Ordered by Predictive Keywords, řádek 3671.

Nový způsob výpočtu průměrné povrchové teploty ze satelitních dat MODIS 2001–2012. Vyjmenovává oteplující a ochlazující regiony a prosazuje astronomické vysvětlení. Hlavní metodický výsledek podle abstraktu představuje rekonstrukce teplot; nepředkládá porovnání úplných lidských a přirozených příspěvků.

7. Kolik prací se tedy skutečně zabývá příčinou?

Je nutné určit rozsah srovnání. Zde provedená obsahová kontrola pokrývá všech 19 článků s hodnocením 1 a všech 33 unikátních článků s hodnocením 5–7 nalezených v obou úplných přílohách. Nekontroluje stejným způsobem celý zbytek náhodných 3 000, ani všech 88 125.

Srovnání 3 : 6 by spojovalo nejpřísnější souhlasnou podskupinu z náhodného vzorku s nesouhlasnými články dohledanými cíleně v mnohem větší databázi. Algoritmus navíc výslovně hledal právě nesouhlas. Takový poměr neposkytuje platný odhad převahy nesouhlasných ve výzkumu příčin.

Ani 3 : 1 uvnitř náhodného vzorku zatím není úplným poměrem všech vlastních atribučních výzkumů: souhlasná strana obsahové kontroly zahrnuje jen 19 článků z 845. Správný výrok zní: v kontrolované kategorii 1 byly nalezeny tři vlastní atribuční práce; ze všech čtyř nesouhlasných náhodného vzorku jedna. Celkové počty vlastních atribučních prací podle stanoviska zůstávají neznámé.

Navíc různé práce používají různé časové intervaly, průměry, modely a definice příčin. Mnoho článků sdílí teplotní řady, forcingy, modely a metodické předpoklady. Počet publikací není počet nezávislých experimentů. Jeden článek může současně potvrzovat velký antropogenní příspěvek a kritizovat konkrétní model nebo odhad citlivosti. Z pouhého štítku souhlasu nelze určit sílu či nezávislost důkazu.

8. Co říkají intervaly nejistoty

Pro podíl bez nesouhlasu autoři uvádějí přesný binomický interval Clopper–Pearson při 95% úrovni 99,62–99,96 %. Při úrovni 99,999 % uvádějí 99,212–99,996 %. Tato vysoká úroveň spolehlivosti se týká výběrové nejistoty při dané definici a správném zařazení článků. Není pravděpodobností pravdivosti fyzikální hypotézy. Příloha 1: statistický postup a kód R.

Po vypuštění abstraktů bez stanoviska je 95% interval 98,80–99,87 % kolem odhadu 99,53 %. Proto podmíněná metoda při této úrovni neposkytuje dolní mez nad 99 %. Hlavní širší metoda takovou dolní mez poskytuje pro absenci hodnoceného nesouhlasu.

Intervaly neobsahují chyby vyhledávání, systematicky chybné klasifikace, výběr jazyků a databází, odlišnost abstraktu od plného článku či tematické rozlišení skutečného výzkumu příčin. V autorských příspěvcích stojí, že hodnocení a kategorizaci provedl M. Lynas. Článek nedokládá míru shody více nezávislých hodnotitelů pro svůj soubor. Zaslepení jmen, časopisů a let při hodnocení omezuje některé možné vlivy, ale nepředstavuje samo měření spolehlivosti klasifikace. Studie, oddíl 2 a Author contributions.

9. Jaká část pozdější kritiky je oprávněná

Dentelski a spoluautoři v roce 2023 kritizují zahrnutí článků bez stanoviska a ukazují riziko rozdílu mezi abstraktem a plným textem. Jejich účelově zvolený soubor 50 „skeptických“ prací však neumožňuje určit četnost skrytého nesouhlasu v náhodném Lynasově souboru. Dentelski et al., Climate 11, 215.

Jejich numerický příklad používá 892 / 2 718, tedy souhlasné včetně 47 později vyřazených položek. Po důsledném sjednocení populace je to 845 / 2 718 = 31,09 %. Také podmíněný výpočet musí být 845 / 849, nikoli 892 / 896. Podstata námitky proti automatickému přičtení nevyjádřeného stanoviska tím zůstává, ale čísla kritiků je nutné opravit.

Nevyjádřené stanovisko lze v kontextu oboru interpretovat různě; bez přímého ověření nelze určit postoj každé práce. Ani výběr známých odpůrců, ani jména autorů nenahrazují test konkrétní hypotézy. Odlišné stanovisko k důsledkům či politice se nesmí zaměňovat s výsledkem o fyzikální příčině.

10. Závěr a přesnější veřejná formulace

Lynasova studie spolehlivě doložitelným způsobem našla velmi malý počet abstraktů zařazených jako nesouhlasné v náhodném výběru. Zároveň ukazuje, že mezi abstrakty vyjadřujícími stanovisko podle jejího třídění souhlasné výrazně převažují. To jsou relevantní výsledky o vyjádřeních v publikované literatuře.

Přesnější formulace: „V náhodném výběru 2 718 zařazených abstraktů bylo 845 hodnoceno jako souhlasných s lidskou příčinou klimatické změny, 1 869 nevyjadřovalo stanovisko a 4 byly hodnoceny jako nesouhlasné. Z toho plyne 99,85 % bez hodnoceného nesouhlasu, případně 99,53 % souhlasu mezi abstrakty se stanoviskem. Do kategorie výslovného souhlasu s hlavní lidskou příčinou bylo zařazeno 19 článků. Studie neurčuje, kolik všech článků tento podíl vlastním výzkumem dokazuje.“

Obsahová kontrola těchto 19 nachází tři vlastní výzkumy příčin globálního oteplování a jeden výzkum nejistoty antropogenního oteplení. Některé ostatní práce přebírají klimatické vysvětlení jako úvodní východisko, jiné zkoumají jeho dílčí fyzikální složky či budoucí účinky. V označené nesouhlasné skupině se zase objevují práce o regionálním klimatu, měření, paleoklimatu i práce ve skutečnosti prosazující lidskou příčinu přes jiný skleníkový plyn.

Závěr, že mezi pracemi skutečně zkoumajícími příčinu převažují nesouhlasné, z těchto dat nelze oprávněně učinit. Bylo by nutné obsahově přezkoumat všechny relevantní souhlasné, nesouhlasné i nevyjadřující se práce se stejným pravidlem a ve stejném výběru. Zde lze prokázat jinou věc: mediální formulace převádí převážně absenci nesouhlasu na tvrzení o nadpoloviční lidské příčině, které hlavní výpočet přímo neměří.

Zdroje, licence a dohledatelnost

• Lynas, Houlton a Perry (2021), původní článek a DOI. Použity zejména tabulky 1–4, oddíly 2–5 a autorské příspěvky. Institucionálně zpřístupněné PDF.
• Oficiální přílohy u IOP: příloha 1 PDF se statistikou a seznamem 31; příloha 2 XLSX s 3 000 náhodnými záznamy; příloha 5 XLSX s celým algoritmicky seřazeným souborem a listem prvních 1 000. Stáhnuto 5. října 2026. Odkazy na soubory používají časově omezené adresy, proto zde trvale odkazujeme na stránku vydavatele.
• Cornell Chronicle, 19. 10. 2021 a převzetí ScienceDaily: doklady veřejné interpretace.
• Lovejoy (2014), DOI, autorský plný text.
• Rypdal a Rypdal (2014), DOI, autorský preprint. Preprint je označen jako odlišná publikační verze; základní metodický obsah byl porovnán s abstraktem publikované práce v příloze 2.
• Stolpe et al. (2017), původní článek. Obsahové zařazení a omezení výsledku vycházejí z abstraktu v příloze 2 a vydavatelského záznamu.
• Dentelski et al. (2023), metodická kritika.

Článek Lynas et al. a jeho přílohy jsou u vydavatele zpřístupněny pod licencí Creative Commons Attribution 4.0. Tento český rozbor představuje vlastní přepočet a obsahovou interpretaci, nikoli text schválený autory. Názvy prací a hodnocení pocházejí z původních dat; celé abstrakty se zde nerepublikují. Vlastní kategorie A–H, R, P, V a M nejsou kategoriemi Lynasovy studie.

Stručná verze tohoto rozboru · Dřívější rozbory Cookovy studie